Čínský nový rok, kaligrafie, figurky z těsta a svítící kozy na Staromáku

„Jsem šokován,“ řekl šéf pražských památkářů Jiří Skalický ohledně svítících koz/ovcí na Staroměstském náměstí (zdroj: praha.idnes.cz). „Regulujeme tady reklamy a restaurační předzahrádky a magistrát povolí bez našeho stanoviska svítící kozy jak v Šanghaji,“ řekl Skalický.

Kozy jak v Šanghaji.

Je mi ctí oznámit, že toho skandálu jsem se zúčastnila i já. 20 min v sobotu a hodinu a půl v neděli. Vědět, že svítící kozy nebo ovce (bohužel po intenzivním výzkumu, jestli je to spíš rok kozy nebo ovce jsem to přestala rozlišovat) jsou až tak na hraně, sedím tam od rána do večera. A napíšu strašně bulvární příspěvek, hluboce lidský příběh, rozhovory s kolemjdoucími a připojím záběr na pejska. Bohužel jsem to nevěděla a tak mě kariéra reportérky hlavních vysílacích zpráv asi mine. Připomeňte mi to prosím za rok :D
 

Lampiony v sobotu

Lampiony v neděli

Ačkoli jsem v barvách velice konzervativní a taková ta veselá růžová mě přímo děsí, tohle jsem si užívala, hlavně během pochmurné šedivé neděle. A můžeme si o tom myslet co chceme, ale tohle k tomu prostě patří. Mít to decentní je jako Silvestr bez ohňostrojů. Jako jde to, ale není to pak sranda.

 

Nakukuje i mistr Jan Hus.

A navíc... to doprovodné vystoupení uměleckého souboru Charm Xiang Xi z provincie Hunan jsem si vážně užila. Tedy, já se bavila. Bylo to lehce šmrcnuté současnou popkulturou, ale přesto pořád dostatečně exotické, a ti akrobati...no nemám slov. Leda tak wow. Jako vážně. Wow. Mrzí mě, že jsem držela v ruce beránka (o beránkovi z těsta níže) tak jsem nemohla fotit.... no Paint to zachránil. Až mě přestane bavit tušovka, budu Digital Artist.


Čínští akrobati. Myslím, že trochu mi utekla kompozice, ale jinak v tom vidím potenciál :D 

Kromě svítících ovcokoz byly k vidění i různé stánky, nějaké to jídlo, nějaké ty suvenýry, a pak prezentace několika umělců.


 

 

Ale nejenom šokujícími záležitostmi živ jest člověk, a tak mezi sobotní a nedělní návštěvou Staroměstkého náměstí, která ani nebyla tak záměrná jako spíš „když jdu stejně kolem” (proč jsem nevěděla, že to je tak šokující, proč!), jsem se zastavila i na Holiday World 2015 na Výstavišti v Praze - Holešovicích, přesněji u tchajwanského stánku.

„Bude kaligrafie zdarma! Budou figurky!” Občas bych si přála, abych neměla tu touhu chodit všude tam, kde je něco zdarma... chce to zapracovat nad tou nechutnou bohatostí.

Nicméně, kaligrafie i figurky opravdu byly. A stálo to za ty fronty! Na přání kaligraf psal buďto jméno zájemce ve znacích, nebo některé z hesel a přání štěstí apod. Anebo napsal některým exotům „Luk a šípy” (tak přinejhorším bych mohla říct, že to je moje indiánské jméno...).

 

 

 

Figurky zase dělal pan Su Yi-Ming (Facebook pana Su). Každý si mohl vybrat jednu podle znamení svého zvěrokruhu (teoreticky) nebo si prostě říct o tu, která se mu zdá sympatická (prakticky). Fronta byla dlouhá, přátelé radili: Co jsi za znak? Opice, ale já nechci opici! Dej si draka! Jo drak bude fajn. (10 min později). Můžeš chtít toho draka černého! Ale já už nechci draka. Rozhodla jsem se, že budu chtít berana. Když je ten rok ovce, no a beran je lepší. Tak ten bude černý! Jo vidíš, jako černá ovce rodiny, to bude super :D Ale ta figurka vypadá spíš jako koza... nemáš černý fix? Já mu to zkusím namalovat.

 

Normální figurky.

A tak, když jsem přišla na řadu, zkusila jsem se překonat a poprosila jsem o černého berana s většíma rohama. Na vteřinku jsem i zamávala tou účtenkou s návrhem (déle jsem neměla odvahu). Následovala chvíle tlumočení, začala jsem panikařit a ne, to vlastně nemusí být celé černé, vlastně ta normální je dobrá... mistr se zamyslel a vyšla z toho tahle roztomilost.

 

 

 

A ještě jedna fotografie té roztomilosti s kaligrafií, tedy lukem a šípem (šípy). Opravdu povedená akce, děkuju moc!

 

 

Soutěž
o kozí přáníčko,

které vzniklo u příležitosti nového čínského roku ovce nebo kozy (názory se různí, a tak co komu vyhovuje víc).

Soutěžní otázka:

 

Kdy začíná nejbližší čínský nový rok?

Odpověď prosím zašlete na e-mail Play.Ink@email.cz. Vyhrává první, pátá a desátá správná odpověď. Lajkování ani sdílení soutěže není nutné, nicméně potěší a bude pak větší šance, že bude alespoň těch 10 správných odpovědí (má fanouškovská základna je sice skvělá, ale zatím ne moc početná).

 

Soutěž končí 12. 2. 2015 o půlnoci.

 

Přeji hodně štěstí!

 

 

Tak nějak vypadal pracovní proces.

 

Na skok v Botanické zahradě hl. m. Prahy

... asi si založím kategorii „Na skok” :D

Myslím si, že pokud člověk rád maluje rostliny a chce načerpat inspiraci, je to ideální místo. Bohužel vůbec netuším, která rostlina je která... něco jsem našla na stránkách botanické zahrady, ale nejsem si nikdy jistá a tak popisky ráda opravím :)





Callicarpa bodinieri (?)

 

 

Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles speciosa 'Nivalis'). Mrzí mě, že se mi nepodařilo nafotit ty barvy,
s tím žlutým lišejníkem to vypadá nádherně.

 

Vilín měkký (Hamamelis mollis 'Verna') - japonská zahrada

Na skok na výstavě prací návštěvníků kurzů řezbářství studia Magmé:

S dlátem v ruce

Výstava se koná ve Výstavní síni Městského úřadu Prahy 5, Štefánikova ul. číslo 15, úterý až pátek od 13 - 18h (je to kousek od tramvajové zastávky Arbesovo náměstí, směr OC Nový Smíchov, vstup přímo z ulice).

Více o výstavě na stránkách galerie MČ Prahy 5 a řezbářského studia Magmé.
 

Přiznám se, že mě ty kurzy lákají už dlouho... práce se dřevem je nesmírně krásná.

Žirafka byla lehce unavená.

 

Kurz indonéské voskové batiky

Pokud chcete zažít trošku té tvůrčí exotiky v našem spíše irském počasí, není nic lepšího. Lekci vedla MgA. Linda Kaplanová, která dva roky žila na Jávě, kde se učila techniku voskové batiky u místních řemeslníků a na Výtvarném institutu v Jogjakartě. Dozvěděli jsme se hodně zajímavosti, příběhů, některé z nás teď nutně potřebují do Indonésie, no klasika.

Donesené ukázky látek. Moc se omlouvám za kvalitu fotografií, ve skutečnosti všechny ty ukázky a vzorníky vypadají mnohem lépe.

 

Nejdřív jsme hledaly ten správný vzor. Na výběr byly nejen tradiční předlohy, ale i japonské, a komu by to nestačilo, přinesla lekorka dvě skvělé bohatě ilustrované knihy o indonéské batice (ty také musím nějak sehnat). Za tohle jsem moc ráda, protože i když mívám nějakou představu, první hodinu většiny kurzů trávím tím, že přemýšlím, co budu dělat... a nakonec namaluji bambus.

Takže nejdřív mě zaujal mírně abstraktní vzor, ale řekla jsem si, že by to chtělo něco konkrétního, ideálně nějaké zvíře, které mi přinese bohatsví, slávu, nekonečný přísun palačinek apod. Tak se do užšího výběru dostal i dvouhlavý pták, ze kterého se vyklubal (vyklubala?) Garuda.



Garuda. Národní indonéský symbol.



Nicméně, pak se ukázalo, že ten abstraktní vzor představuje sultánské meče, vzor, které původně mohl nosit jen sultán. Meče. Takže bylo rozhodnuto. Meče jsou super.


Sultánské meče a hrníček se svatým Space Invaderem (no asi nebude ze Space Invaders... ale já to v tom vidím :D).

Ukázka ze vzorníku.

Druhá ukázka ze vzorníku. Takhle ty meče vypadají, když je dělá někdo, kdo to umí.





Pak jsme si vyzkoušely nanášení vosku na kousku látky, následně překreslily vzor tužkou na látku a malovaly.

To dřevěné to je Canting. Nabírá se tím vosk a maluje. Tedy... ti schopní malují, ja kapu na látku. 




Takhle se to má dělat...

... a takhle spíš ne. V mém podání to byl docela extrémní sport, nakonec jsem byla ráda, když jsem
kápla voskem alespoň přibližné do míst, kde je vzor... nebo alespoň na látku :D
A zachraňovala to štetečkem. Štětečky mě mají rády.

 

  
 

Pak jsme barvily za studena. Nejdřív vymáchat v čisté vodě, okapat, namočit do první barvy, do druhé a opakovat, dokud jsme nebyly spokojené se sytostí barvy. Nutno říci, že barvy i vosk si přivezla lektorka přímo z Indonésie, a to tomu dávalo správný nádech autentičnosti.

 

Barvení.

Nabarveno.

 


Kafe vypito, je čas končit :)







Pak se vosk vyvařil v hrnci, látku jsme opláchly v umyvadle a hotovo. Bylo to úžasné, skvélá lektorka, super parta, vzor mečů mě nadchl a prostě všem vřele doporučuji sledovat Strojovnu , jestli nebude vypsaný další termín.
 

A to jsou naše díla.

 


 

Vyhlášení výherce soutěže

Výhercem soutěže se stává Jan Bureš s názvem Krasavec ve tmě. Moc gratuluji!
Jak zdůvodnila porota: Název se jí líbil, protože to ani nebrala tak, že ten bambus je krasavec, ale že někde za ním ve tmě se ukrývá krasavec... temné pudy zvítězily.

Nicméně, bylo to těžké. Soutěžní příspěvky byly skvělé a inspirující, díky některým mě dokonce napadly další náměty, tak jsem se rozhodla, že se pokusím odměnit všechny účastníky. Pokud byste měli zájem o samotný grafický list, tedy bez rámečku, napište mi prosím na e-mail: Play.Ink@email.cz Vaši adresu a jméno, pod kterým jste soutěžili, a já ve chvíli, kdy budu mít hotové další tisky, Vám jeden zašlu.

Ještě jednou všem moc děkuji!